Stručná odpověď
Česká firma ve finančních potížích může jednat čistě smluvně, využít preventivní restrukturalizaci podle zákona č. 284/2023 Sb., nebo po vzniku úpadku usilovat o reorganizaci podle insolvenčního zákona. Preventivní restrukturalizace je určena obchodní korporaci, která ještě není v platební neschopnosti, ale bez opatření jí úpadek reálně hrozí a její závod je životaschopný. Podnikatel si vybere dotčené strany, sestaví sanační projekt a plán a může žádat moratorium. Reorganizace naproti tomu probíhá v insolvenčním řízení po zjištění úpadku či hrozícího úpadku a pod soudním a věřitelským dohledem.
Zajištěný věřitel musí pohledávku a zajištění přihlásit. V konkursu se zásadně uspokojuje z čistého výtěžku konkrétního zajištění podle pořadí a může dávat pokyny k jeho správě a zpeněžení. V reorganizaci i preventivním plánu může být zajištění změněno, ale věřitel má zvláštní hlasovací skupinu a ochranu hodnoty zajištění. Nezajištěná část pohledávky se posuzuje odděleně.
Po rozhodnutí o úpadku je započtení možné jen při splnění podmínek § 140, zejména včasném vzniku vzájemnosti, přihlášení a absenci vědomého nákupu pohledávky za insolventním dlužníkem. Insolvenční správce může odpůrčí žalobou vracet bezúplatná, zvýhodňující a úmyslně zkracující jednání. O běžných otázkách věřitelé hlasují zpravidla podle hodnoty pohledávek; o plánu hlasují ve skupinách. Soud může za přísných podmínek potvrdit plán i přes nesouhlas některé skupiny. Jednatelé po celou dobu musí chránit společnost a věřitele, sledovat úpadek, poskytovat pravdivé informace a včas přejít z preventivního režimu do insolvenčního.
Tři různé cesty k ozdravení
Čistě smluvní dohoda funguje jen vůči těm, kdo ji přijmou, a sama nezastaví exekuce ani insolvenční návrh jiného věřitele. Je flexibilní, ale jeden odmítající věřitel může řešení zablokovat.
Preventivní restrukturalizace podle zákona č. 284/2023 Sb. provádí směrnici (EU) 2019/1023. Je určena obchodním korporacím, s výjimkami zejména pro banky, pojišťovny a další regulované finanční instituce. Firma musí být v dobré víře, že opatření zachovají nebo obnoví provozuschopnost závodu. Nesmí již být v úpadku ve formě platební neschopnosti, avšak její finanční potíže musí bez navržených opatření důvodně vést k úpadku.
Reorganizace podle §§ 316–364 insolvenčního zákona řeší úpadek nebo hrozící úpadek podnikatele při zachování provozu. Běžná vstupní hranice je roční čistý obrat nejméně 50 milionů Kč nebo nejméně 50 zaměstnanců. I menší firma se může kvalifikovat, předloží-li včas předjednaný plán přijatý alespoň polovinou všech zajištěných a polovinou všech nezajištěných věřitelů podle výše pohledávek.
„Reorganizací se rozumí zpravidla postupné uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dlužníkova podniku [...] podle insolvenčním soudem schváleného reorganizačního plánu.“
—
Volba se proto nedá odkládat bez následků. Preventivní nástroj je nejúčinnější před platební neschopností; po překročení této hranice musí vedení znovu posoudit povinnost podat insolvenční návrh.
Zajištění věřitelé a hodnota zástavy
Zajištěný věřitel se musí v přihlášce výslovně dovolat zajištění, popsat jeho vznik a doložit listiny. Rozhoduje skutečné právo a jeho pořadí, nikoli pouze označení ve smlouvě. Je-li znalecká hodnota zajištění nižší než pohledávka, rozdíl se považuje za nezajištěný; pozdější zajištění mohou být zcela „mimo peníze“.
„Zajištění věřitelé se v rozsahu zajištění uspokojují ze zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla jejich pohledávka zajištěna.“
—
V konkursu je osoba spravující zajištěný majetek vázána pokyny prvního zajištěného věřitele k řádné správě a obdobně k prodeji. Může pokyn odmítnout a požádat soud o přezkum, nesměřuje-li k řádné správě. Náklady vyvolané pokynem nese zajištěný věřitel. Nejvyšší soud v 29 NSČR 31/2013 zdůraznil, že právo dávat pokyny je hlavní součástí posíleného postavení zajištěného věřitele, nikoli licence plýtvat majetkem podstaty.
Čistý výtěžek se po odečtení zákonných nákladů správy, zpeněžení a odměny správce vydává se souhlasem soudu. Ostatní věřitelé a dlužník mohou do sedmi dnů vznést námitky proti návrhu na vydání. Zajištění zpeněžením zaniká, i když jeho držitel pohledávku nepřihlásil; bez přihlášky však zpravidla nedostane výtěžek jako přihlášený zajištěný věřitel.
Započtení není volný únik z poměrného uspokojení
Po rozhodnutí o úpadku český zákon započtení absolutně nezakazuje. Připouští je, pokud byly zákonné podmínky splněny před rozhodnutím o způsobu řešení úpadku a neplatí zvláštní překážka. Věřitel musí svou započitatelnou pohledávku přihlásit. Započíst nemůže, nabyl-li ji neúčinným jednáním, věděl-li při nabytí o úpadku nebo nezaplatil-li část vlastního splatného dluhu převyšující jeho protipohledávku.
„Započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele je po rozhodnutí o úpadku přípustné, jestliže zákonné podmínky tohoto započtení byly splněny před rozhodnutím o způsobu řešení úpadku.“
—
Nejvyšší soud v 29 ICdo 127/2020 potvrdil, že jde o omezení, nikoli obecný zákaz. Po účinnosti reorganizačního plánu je započtení možné v mezích § 140, jinak jen tehdy, dovoluje-li je plán. Nákup pohledávky za účelem jednostranného „vyčištění“ vlastního dluhu po zjištění finančních potíží je proto zvlášť rizikový.
Odpůrčí žaloby a věřitelská újma
Platná smlouva může být vůči majetkové podstatě neúčinná. Odpůrčí žalobu podává pouze insolvenční správce, zpravidla do jednoho roku od účinků rozhodnutí o úpadku. Úspěch vrací původní plnění nebo rovnocennou náhradu do podstaty.
Zákon rozlišuje jednání bez přiměřeného protiplnění, zvýhodnění jednoho věřitele a úmyslné zkrácení. U prvních dvou kategorií je základní období jeden rok, ale u osoby blízké nebo člena koncernu tři roky a platí domněnka, že transakce proběhla v úpadku. Úmyslně zkracující jednání lze napadnout pět let zpětně a u blízké či koncernové osoby se presumuje znalost úmyslu. Rozsudek 29 ICdo 157/2023 připomíná, že i zde musí jednání objektivně zkrátit uspokojení věřitele a druhá strana musí znát nebo podle okolností nutně poznat zkracující úmysl.
Prozatímní a nové financování poskytnuté za podmínek preventivní restrukturalizace má zvláštní ochranu před pozdější neúčinností. Ochrana není krytím podvodu, nepřiměřené ceny nebo financování nepotřebného pro plán.
Hlasování věřitelů v insolvenci
Na běžné schůzi připadá jeden hlas na jednu korunu pohledávky a rozhoduje prostá většina přítomných či zastoupených hlasů, nestanoví-li zákon jinak. Soud řeší hlasovací právo jednotlivě. Popřená, podmíněná, podřízená a některá prioritní práva mají zvláštní režim. Koncernový nebo dlužníku blízký věřitel zpravidla hlasovat nesmí; soud může výjimečně povolit či zakázat hlasování podle společného zájmu a střetu.
U reorganizačního plánu se věřitelé dělí podle zásadně stejného právního postavení a hospodářského zájmu. Každý zajištěný věřitel je zpravidla samostatnou skupinou; samostatně jsou i společníci a nedotčené pohledávky. Skupina přijme plán, hlasuje-li pro většina hlasujících věřitelů představující nejméně polovinu jmenovité hodnoty hlasujících pohledávek ve skupině.
Soud plán schválí při zákonnosti, poctivosti, úhradě prioritních pohledávek a splnění testu nejlepšího zájmu: každý věřitel musí dostat alespoň současnou hodnotu očekávaného konkursního plnění, pokud nesouhlasí s méně. Přes nesouhlas skupiny je možné mezi-skupinové vnucení plánu, přijala-li jej alespoň jedna nezbytná věřitelská skupina, je dodrženo rovné zacházení a plán je vůči odmítajícím skupinám spravedlivý. Pro zajištěnou skupinu to obvykle znamená zachování obdobného zajištění a pořadí a současnou hodnotu plnění nejméně ve výši hodnoty zajištění.
Nejvyšší soud v 29 NSČR 44/2020 upřesnil, že námitky proti podmínkám takového vnucení může v odvolání uplatnit věřitel, který hlasoval proti a současně patří do skupiny, která plán odmítla. Nestačí individuální hlas proti uvnitř skupiny, která plán přijala.
Preventivní plán, tříčtvrtinové většiny a moratorium
V preventivní restrukturalizaci podnikatel vymezí dotčené a nedotčené strany a odůvodní výběr. Dotčené strany se třídí podle právního postavení a hospodářského zájmu; samostatné skupiny tvoří zajištěné pohledávky, společníci, spřízněné osoby a určité fyzické osoby. Skupina přijme plán tříčtvrtinovou většinou hlasů a běžně jej musí přijmout všechny skupiny.
Soud může potvrdit i nepřijatý plán, jestliže jej podpořily zákonem požadované životaschopné a nespřízněné skupiny, odmítající skupiny dostanou rovné a spravedlivé zacházení a žádný odpůrce není hůře než v insolvenci. Soud přezkoumá hlasovací práva, tvorbu skupin, životaschopnost, potřebnost nového financování i nepoctivý záměr.
Všeobecné moratorium standardně trvá nejvýše tři měsíce, lze je jednou prodloužit až o další tři a celkový souběh všeobecných a individuálních moratorií vůči jednomu věřiteli má zákonný strop. Během moratoria nelze proti podnikateli zahájit věřitelské insolvenční řízení, provádět exekuci ani realizovat zajištění. Nezbytný dodavatel nesmí ukončit nesplněnou smlouvu pouze pro starý dluh. Firma však musí bránit novým dluhům po splatnosti a nesmí podstatně zmenšovat majetek nebo mařit restrukturalizaci.
Povinnosti jednatelů během záchrany firmy
Směrnice (EU) 2019/1023 v článku 19 požaduje, aby při pravděpodobnosti úpadku vedení zvažovalo zájmy věřitelů, vlastníků a dalších zúčastněných, přijímalo kroky k odvrácení úpadku a vyhnulo se úmyslnému či hrubě nedbalému jednání ohrožujícímu životaschopnost. Česká pravidla péče řádného hospodáře, střetu zájmů a úpadku tento rámec konkretizují.
Vedení musí udržovat aktuální účetnictví, krátkodobý výhled likvidity, seznam věřitelů a hodnotu zajištění; zdokumentovat důvod životaschopnosti; zacházet se skupinami poctivě; nevyplácet spřízněné osoby a nepoužívat moratorium jako nátlak. Během účinného všeobecného moratoria je povinnost podat insolvenční návrh podle § 98 dočasně suspendována. To však nečiní preventivní režim oprávněným, jestliže jeho podmínky odpadly, a neomlouvá nepravdivé informace, poškození věřitelů ani opožděné podání po skončení ochrany.
V povolené reorganizaci zůstává dlužník zpravidla osobou s dispozičními oprávněními, ale pod dohledem správce a věřitelského výboru. Zásadní transakce mohou vyžadovat souhlas; jednání bez požadovaného souhlasu může být neplatné. Neplnění plánu, nové podstatné dluhy po splatnosti nebo neuhrazení prioritních pohledávek může vést k přeměně reorganizace v konkurs. Vedle toho zůstávají osobní následky za porušení péče a přispění k úpadku.
Závěr
České restrukturalizační právo chrání pokus o životaschopnou záchranu, ale nikoli odklad bez informací a financování. Zajištěný věřitel má silnou kontrolu nad hodnotou zástavy, nikoli absolutní veto vůči spravedlivému plánu. Započtení a spřízněné převody podléhají pravidlům bránícím obcházení poměrného uspokojení. Úspěšný plán proto stojí na včasné volbě režimu, věrohodném ocenění, správných hlasovacích skupinách, transparentním novém financování a průběžném důkazu, že věřitelé dopadnou lépe než v konkursu.
Zdroje
This article provides general legal information, not advice for a specific matter. Laws, facts and procedural deadlines may change the result. Follow the linked primary sources and obtain local advice before acting.