Stručná odpověď
Český stát odpovídá podle zákona č. 82/1998 Sb. objektivně za majetkovou škodu i nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem při výkonu státní moci. Odpovědnosti se nemůže zprostit. Poškozený však musí prokázat zákonný titul odpovědnosti, vznik a rozsah újmy a příčinnou souvislost.
U nezákonného rozhodnutí je zpravidla nutné, aby pravomocné rozhodnutí příslušný orgán pro nezákonnost zrušil nebo změnil. Poškozený měl také včas využít dostupné řádné i mimořádné prostředky, ledaže jde o případ zvláštního zřetele hodný. U nesprávného úředního postupu není zrušovací rozhodnutí třeba; může jít o nezákonné nakládání s údaji, chybný postup, nevydání aktu v zákonné nebo přiměřené době či jiné porušení procesní povinnosti.
Trestní stíhání, které skončí zproštěním nebo zastavením z důvodů odpovídajících nevině, se v judikatuře zásadně odškodňuje obdobně jako nezákonné rozhodnutí. Zvláštní pravidla platí pro vykonanou vazbu, trest a ochranné opatření a obsahují i výluky, například pokud si poškozený vazbu nebo odsouzení zavinil sám. Od 1. ledna 2026 musí být nároky podle §§ 9–11 předloženy na formuláři Ministerstva spravedlnosti.
Nárok se nejprve povinně uplatní u příslušného ministerstva nebo úřadu. Teprve pokud není do šesti měsíců plně uspokojen, lze žalovat stát u civilního soudu. Promlčecí doby jsou krátké, zejména šest měsíců u nemajetkové újmy, a proto nelze čekat na neformální vyjednávání.
Objektivní, ale podmíněná odpovědnost
Zákon rozlišuje výkon státní moci a samostatnou působnost obcí a krajů. Za státní orgány, přenesenou státní správu a další zákonem pověřené osoby odpovídá stát. Územní samosprávný celek odpovídá sám za veřejnou moc vykonávanou v samostatné působnosti. Poškozený obvykle nežaluje konkrétního soudce, policistu ani úředníka; případný regres řeší stát následně.
Stát odpovídá za škodu způsobenou rozhodnutím vydaným v občanském, správním, správněsoudním nebo trestním řízení a za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem.
—
Zavinění poškozený dokazovat nemusí a stát se nemůže omluvit nedostatkem personálu či složitostí organizace. Musí však existovat kauzální spojení: bez konkrétní škody nebo nemajetkové újmy samotné pochybení k peněžitému nároku nestačí. Zákon dovoluje i pouhé konstatování porušení práva, omluvu nebo jiné zadostiučinění, pokud jsou vzhledem k závažnosti dostačující.
Nezákonné rozhodnutí
Nárok mají účastníci řízení a také osoba, s níž se mělo jako s účastníkem jednat. Základní podmínku stanoví § 8:
Nárok lze zpravidla uplatnit pouze tehdy, bylo-li pravomocné rozhodnutí pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem; soud rozhodující o náhradě je tímto závěrem vázán.
—
Odškodňovací soud tedy běžně sám neprohlašuje původní správní nebo soudní rozhodnutí za nezákonné. Poškozený musí nejprve dosáhnout jeho odstranění ve správním, odvolacím, kasačním, dovolacím nebo ústavním řízení. Výjimku zákon obsahuje pro rozhodnutí vykonatelná bez ohledu na právní moc, která byla odstraněna řádným opravným prostředkem.
§ 8 odst. 3 požaduje využití všech dostupných procesních prostředků, kromě obnovy řízení, není-li tu případ zvláštního zřetele hodný. Smyslem je dát veřejné moci možnost chybu napravit a škodě zabránit. Podmínka se ale nesmí aplikovat mechanicky. V rozsudku 30 Cdo 4389/2013 Nejvyšší soud uznal jako zvláštní okolnost situaci, kdy odsuzující rozsudek prospěl poškozené zrušit odvolací soud na základě odvolání spoluobžalovaného:
Nepodání vlastního odvolání zpravidla nebrání náhradě, byl-li rozsudek ve prospěch poškozené zrušen účinkem odvolání jiné osoby a věc nakonec skončila zproštěním.
—
Vazba, trest a neoprávněné trestní stíhání
§ 9 přiznává náhradu za vykonanou vazbu, jestliže bylo stíhání zastaveno, obžalovaný byl zproštěn nebo byla věc postoupena jinému orgánu. § 10 chrání osobu, která vykonala trest a byla později zproštěna, jejíž stíhání bylo zastaveno z odpovídajícího důvodu nebo která nakonec dostala mírnější trest; hradí se rozdíl. § 11 upravuje vykonané ochranné opatření později zrušené jako nezákonné.
Samotné zahájení a vedení trestního stíhání zákon výslovně samostatně nepojmenovává. Ustálená judikatura je však při zproštění nebo relevantním zastavení posuzuje jako odpovědnost za nezákonné rozhodnutí. Nahraditelné mohou být účelně vynaložené náklady obhajoby, ušlý příjem, další prokázaná škoda a nemajetková újma způsobená stigmatem, nejistotou a dopady do soukromého či pracovního života.
Výsledek řízení není jediným kritériem. Nárok nevzniká zejména tomu, kdo si vazbu, odsouzení nebo ochranné opatření zavinil sám. Zákon vylučuje také některá zastavení z procesních, amnestijních, narovnacích nebo oportunitních důvodů. Je proto nutné číst přesný výrok a důvod skončení, nikoli jen informaci, že stíhání „nepokračovalo“.
Od roku 2026 se nárok podle §§ 9–11 uplatňuje výhradně formulářem zveřejněným Ministerstvem spravedlnosti; k jinému podání se nepřihlíží. U ušlého zisku či nemajetkové újmy může nové odsouzení, které započítá dřívější vazbu nebo trest, odložit posouzení nároku.
Nesprávný úřední postup a maladministrace
Nesprávný úřední postup zahrnuje porušení pravidel výkonu veřejné moci, které není samo o sobě rozhodnutím. Zákon výslovně uvádí nevydání aktu nebo neprovedení úkonu v zákonné lhůtě; není-li stanovena, v lhůtě přiměřené. Dalšími příklady mohou být ztráta spisu, nezákonné zveřejnění informací, nesprávné vedení evidence, vadné doručování nebo neochránění důvěrných údajů.
Rozsudek 30 Cdo 1849/2024 řešil elektronická zařízení zajištěná v trestním řízení. Obsahovala komunikaci obviněného s obhájci i intimní a zdravotní údaje, které nebyly zjevně potřebné pro řízení. Nejvyšší soud formuloval konkrétní povinnost soudu:
Nesprávným úředním postupem je, jestliže soud neučiní opatření, aby nepotřebná soukromá data a komunikace obviněného s obhájcem nebyly založeny do trestního spisu a zpřístupněny dalším osobám.
—
Ne každá nesprávnost úřadu způsobí veškerou tvrzenou újmu. Soud oddělí samotný vadný postup, jeho důsledky a případné další samostatné zásahy. Poškozený musí popsat, jak by se jeho majetek nebo osobní situace vyvíjely bez pochybení.
Nepřiměřená délka řízení
Průtahy jsou zvláštním případem nesprávného úředního postupu. Nepřiměřenost se neposuzuje jen podle jedné nedodržené lhůty. Zohledňuje se celé řízení, včetně navazující správní a soudní fáze, pokud tvoří funkční celek.
§ 31a odst. 3 ukládá hodnotit celkovou délku, složitost, jednání poškozeného, postup orgánů a význam věci pro poškozeného. Vyšší význam mají typicky trestní, rodinné, pracovně existenční, zdravotní nebo statusové věci. Aktivita účastníka se nesmí automaticky obrátit proti němu, ale obstrukční či opakující se podání mohou být relevantní.
V rozsudku 30 Cdo 3314/2024 soudy pracovaly s jedním stavebním řízením trvajícím přes 21 let a dalším přes 11 let. Případ ukazuje, že výše zadostiučinění není pouhou sazbou za rok: základ se upravuje podle období, v němž byl člověk skutečně dotčen, složitosti, chování orgánů a individuálního významu řízení.
Co lze požadovat
Majetková škoda zahrnuje skutečnou ztrátu a při splnění důkazních podmínek ušlý zisk. Nahraditelné mohou být účelné náklady na odstranění nezákonného rozhodnutí, včetně některých nákladů zastoupení. Náklady právní pomoci při samotném předběžném uplatnění u ministerstva se však nehradí.
Nemajetková újma se odškodňuje nezávisle na majetkové škodě. Nejprve se zvažuje konstatování porušení, omluva nebo jiné zadostiučinění. Peníze náležejí, pokud jiný prostředek není dostatečný. Výše musí odpovídat závažnosti zásahu, jeho trvání, veřejnosti, následkům a chování poškozeného i orgánů.
Povinné předběžné uplatnění a žaloba
Nárok se nejprve písemně uplatní u úřadu určeného § 6. Ministerstvo spravedlnosti řeší zejména civilní a trestní soudní řízení; ve správních věcech zpravidla jedná ústřední úřad odpovědný za dané odvětví. Nelze-li jej určit, jedná Ministerstvo financí. Nesprávně oslovený úřad musí žádost postoupit a účinky podání se zachovají.
Žaloba proti České republice je přípustná až tehdy, nebyl-li nárok do šesti měsíců plně uspokojen. Jde o civilní řízení; příslušná organizační složka vystupuje za stát, není však samostatným dlužníkem.
Promlčení je nutné počítat pro každý nárok zvlášť. Majetková škoda se zpravidla promlčuje ve třech letech od vědomosti o škodě a odpovědné osobě, nejpozději v deseti letech; vyžaduje-li se zrušení rozhodnutí, subjektivní doba běží od doručení zrušovacího aktu. Nemajetková újma se promlčuje za šest měsíců, u průtahů nejdříve šest měsíců po skončení řízení. Nároky za vazbu, trest nebo ochranné opatření mají zvláštní dvouletou dobu. Běh se předběžným projednáním staví nejvýše na šest měsíců.
Závěr
Stát nahradí újmu, pokud nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup při výkonu veřejné moci způsobil prokazatelnou škodu či nemajetkovou újmu. Nezákonné rozhodnutí musí být zásadně nejprve odstraněno a poškozený má využít opravné prostředky. Průtahy, nesprávné nakládání s údaji a jiné maladministrativní jednání se posuzují přímo jako nesprávný postup. Zproštění nebo odpovídající zastavení trestního stíhání může založit nárok za obhajobu, příjem i osobní újmu, ale zákonné výluky závisí na přesném důvodu výsledku. Prakticky největší rizika představují povinné předběžné uplatnění, nový formulář pro nároky podle §§ 9–11 a krátké promlčecí doby.
Zdroje
This article provides general legal information, not advice for a specific matter. Laws, facts and procedural deadlines may change the result. Follow the linked primary sources and obtain local advice before acting.